Hřiště vypadá v krajině velice nenápadně, jamky dobře zapadly do prostředí místních luk. Z mnoha míst je výhled na ještědský vrcholek (1012 m) s architektonicky cenným hotelem. Areál, jehož součástí je velkorysý club house s restaurací a ubytováním, se dělí na tři části: centrální část v okolí klubovny, pak lesní oblast, kde jsou dvě jamky (č. 3. a 4) a široký prostor za silničkou. Všem jamkám je společný mírně se vlnící se profil. Hřiště je možné hrát ve třech parech (70, 71, 72), nejčastěji se hraje 70. Některé jamky patří k techničtějším, jiné poskytují dost prostoru pro dlouhé rány. Hřiště je celkově vyvážené, harmonické, každá jamka je zapamatovatelná, některé se zajímavě stáčejí a umožňují hrát na jistotu nebo hodně riskovat. Grýny jsou střední velikosti, nejsou těžké, ale například na dlouhém pětiparu č. 6 (500 m, 424 z červených) se velmi kloní po svahu a rána do něho je složitá. Okolí většiny grýnů vyniká malebností, skutečně pěkná je v tomto směru jamka č. 7, kde je grýn obklopený skoro ze všech stran stromy. Grýn jamky č. 8 zase zdobí jezírko - rána k vlajce tu ale nahání většině hráčů strach, protože vpředu je voda, vzadu bankr, vpravo les. Voda straší i na jamce č. 5, po jejíž celé délce teče potok a z něho rostou orobince. Když vám míček na některých jamkách na Ještědu ale zabloudí třeba do lesa, ještě nemusíte litovat: roste tu hodně hub, ostružin a borůvek, takže je možné při hledání balónů najít i něco jiného.