Z devíti jamek jich je šest tříparových, od sta do stopadesáti metrů. Tři zbývající jamky jsou čtyřpary okolo 240 metrů. Odpaliště jsou sdružená pro muže i ženy (žlutá a červená společně),a le jsou tu navíc také odpaliště pro děti. Driver je možné (či spíše nutné!) nechat doma, důležitá je krátká hra. Zásadním faktorem je i náhoda, míček se totiž po dopadu na strmých svazích všemožně kutálí, nečekaně sjíždí, na malých a tvrdších grýnech se příliš neudrží. Hru komplikují i větve stromů, kameny, zídky. Převýšení má zásadní vliv na volbu hole – zatímco jinde byste na tutéž vzdálenost vytáhli sedmičku, tady berete do ruky vedžku. Sklon fervejí je takový, že se zde dá v zimě jezdit na lyžích, podél jamek č. 1 a č. 4 vedou malé kotvičkové vleky. Obrovskou výhodu má hráč, který hřiště zná a ví, jak se míček po dopadu zachová, kam má tendenci sjet. Snížit zde hendikep je velmi těžké, ale zážitek ze hry je neopakovatelný, zábavný. Golfista tu plně pochopí půvab golfu jakožto hry, jejímž principem je dopravit míček do jamky navzdory přírodním nástrahám.

[autor: Andrej Halada]