Na jamce č. 9 stojí kamenný můstek, který připomíná legendární Swilcan Bridge v St. Andrews. Magické tajemství skrývají kameny uspořádané na způsob menhirů - koho by při pohledu na ně nenapadl bájný Stonehenge. Vtipem se vyznačuje obrovitá socha radujícího se golfisty hned u klubovny. A pak je tu celý okolní prostor, krásná krajina na okraji Drahanské vrchoviny. Hřiště je v nadmořské výšce 700 metrů, na okraji lesa, z nejvyšších míst jsou daleké výhledy západním směrem k Českomoravské vrchovině, Žďárským vrchům. Při západu slunce je pohled na vzdálený horizont dokonalý. Hřiště se skvěle přizpůsobilo krajině, je celkově vyvážené, využit tu byl každý strom a remízek. I obyčejná procházka bez golfových holí stojí za to. I když je areál ve svahu, většina jamek jde po vrstevnici - profil není extrémně náročný (jen při některých přechodech je třeba dát pozor na správné číslování jamek).

Po herní stránce jde o středně těžké hřiště, vhodné pro každého hráče, tedy i děti a seniory. Není příliš dlouhé, na některých jamkách ale hrají velkou roli stromy a vodní překážky – ty jsou především ve střední části areálu. Jsou to vcelku malé rybníčky, ale je jich tu hodně. Některé ferveje poskytují značný prostor, na jiných se musíte přesně trefit do úzkých míst, popřípadě se vypořádat s osamělými stromy uprostřed. Své vykoná i hustá a vysoká tráva v některých partiích. Bankry jsou rozmístěny spíše střídmě. Grýny neskrývají záludnosti, jsou středně veliké a mírně modelované. Velice náročné je ale hřiště za zhoršených povětrnostních podmínek – vítr tu vane často, kvůli nadmořské výšce bývá někdy i dost studený a ostrý. Ale opět: ženoucí se mraky na obloze a daleká viditelnost mohu svým estetickým účinkem tento povětrnostní nekomfort spolehlivě vyvážit. Kořenecké hřiště je ukázkové: skvěle vybraná krajina, zajímavý design hřiště, originální řešení všech prvků okolo. K tomu rozumné poplatky a vstřícná atmosféra.

[autor: Andrej Halada]