Hra na Karlštejně je výjimečným sportovním zážitkem. Už samotný profil hřiště je netypický: prakticky všechny zdejší jamky jsou rozmístěny ve svahu, obejít hřiště vyžaduje značnou fyzickou kondici. Převýšení bývají i desítky metrů. Prostor je na většině jamek velkorysý, ferveje jsou široké a perfektně modelované. Některé lesní jamky a několik jamek na 3. devítce však neposkytuje mnoho prostoru, díky rafinovanému tvarování fervejí je tu hra obtížná na přesnost. Velmi těžká je i hra na těch jamkách, kde vane vítr – a to je na většině. Fouká tu skoro pořád, celý areál je vystaven silnému západnímu proudění. K profilu, větru, značné délce všech tří devítek je potřeba přidat ještě velké množství bankrů a karlštejnské specifikum: grýny. Jsou velké, důmyslně modelované a na české poměry bývají neobyčejně rychlé.

Při tom všem ale karlštejnské hřiště nepůsobí nehratelným dojmem. Z rafu v okolí fervejí se dá vcelku dostat, nejsou tu až na pár jamek ve hře stromy, vodních překážek je spíše méně. Karlštejn je skutečně tvrdé, ale nezáludné hřiště, které vyžaduje schopnost hrát přesné dlouhé rány a je také nesmírně náročné na patování. První dvě devítky celého hřiště byly postaveny už v polovině 90. let, jsou vyzrálé, tato část areálu je také přikloněna k Berounce a poskytuje tradiční a efektní výhledy do kraje. Třetí devítka byla otevřena v roce 2008 a má esteticky mírně odlišný charakter, hráč vidí především zvedající se hřbet Hřebenů (část Brdské vrchoviny). Jde o intimnější část hřiště. Tato část se také vyznačuje některými skutečně dramatickými výškovými zlomy, což přináší především pro méně fyzicky zdatné hráče komplikace. Ale hře to přidává na napínavosti. Celý resort poskytuje kompletní služby včetně půjčení elektrických vozíků (cesty pro ně jsou tu asfaltové), ale nabízí také vedle standardních poplatků i zlevněné fee – v některé všední dny dopoledne. A hřiště za hru rozhodně stojí. Je výzvou, která vám jasně ukáže, jak na tom herně vlastně jste.