Hřiště projektoval architekt Chris Johnson, který se snažil jamky citlivě vsadit do místních luk a mezi stromy, které tu už několik desítek let rostou. Využíval i místních vodních toků, na kterých jsou četné kaskády. I přes významné pozemní práce nakonec hřiště působí přirozeným dojmem. Jamky jsou jak na otevřeném prostoru, tak v sevření okolního lesa. Velice pěkné jsou ty, kde se hraje lesními průseky. Po sportovní stránce představuje hřiště pro hráče relativně složitý úkol – pokud hraje z bílých či černých odpališť. Ze žlutých je hřiště přívětivější, ale kupříkladu délka dvou ze čtyř tříparů i tak přesahuje 170 metrů a je tedy nelehké dosáhnout tu první ranou grýnu. Hřiště kombinuje všechny druhy překážek: je tu dostatek vody, tak míst po stranách, kde může míček uvíznout, stejně tak zdobí ferveje velké bankry. Samotnou kapitolu představují grýny, kterou svou rozlehlostí nutí hráče pilovat umění odhadu vzdálenosti. Esteticky je Ostravice pohledné hřiště. Přispívá k tomu okolní horská příroda, na rozdíl od Čeladné, která je na některých místech v obklopení zástavby, není Ostravice tak civilizačně zatížená (ale i tady je vidět, že hřiště se nachází v rekrečně využívaném místě, kam míří lidé z celého ostravského regionu). Hřiště se nachází mezi beskydskými velikány Smrkem (1 276 m) a Lysou Horou (1 323 m), pokud tu vládne hezké očasí, je hra příjemná a zážitek může být skvělý. Jakmile se ale zatáhne obloha a začne foukat, je to boj… Počasí se tu mění rychle a často, vládne tu typické horské klima. Hřiště nicméně není ve vysoké nadmořské výšce, jen okolo 400-500 metrů, tudíž nebezpečí náhlého sněžení nehrozí…

Ostravice je typickým areálem vyšší třídy, který nabízí vedle golfu ještě množství dalších služeb. I pro zimní období je tu množství aktivit - je to golfové a zároveň lyžařské středisko s celoročním provozem.

[autor: Andrej Halada]