Prakticky každá jamka je hezká, skoro každá vyžaduje ovšem velice přesnou hru. Na všechny má menší či větší vliv převýšení. Jamky jsou uspořádány většinou vedle sebe, když netrefíte fervej, můžete se dostat na vedlejší a ještě lze skóre zachránit. Nebezpečně blízké jsou ale některé auty na krajích hřiště. Velkou výzvou je pětiparová jamka č. 4 s délkou 542 metrů (494 z červených), vyžaduje dlouhé i přesné rány; druhá rána jde navíc naslepo a do kopce. Jakkoli může být hráč někdy i nespravedlivě potrestán za dobrou ránu tím, že se mu míček po svažitém povrchu odkutálí do neznáma či pod stromy, nepůsobí hřiště nezdolatelným dojmem. Chce to jen hrát precizně a předvídavě. Kuriozitou jsou přistávající letadla nad hráčovou hlavou, hřiště přetíná asfaltová silnička, navíc s turistickou cestou - pozor, ať nezasáhnete pěšího, cyklistu či auto (nemocnice Motol je naštěstí blízko). Z terasy klubovny je zvláštní pohled na město.

[autor: Andrej Halada]