Neobvyklé golfové hřiště, které jako jedno z mála v Česku není součásti České golfové federace. Má status veřejného hřiště, které je otevřené všem. Zajímavý areál pro začínající hráče. Třímany jsou nevelká vesnice nad údolím Berounky, u přírodního parku Hřešihlavská a Horní Berounka. Cesta k zdejšímu hřišti není úplně přímá, nejlepší přístup je asi od dálnice Praha-Plzeň, sjedete u Rokycan a vydáte se severním směrem po okreskách na městečko Radnice, pak stále k severu až k Třímanům (celkem cca 25 km). Před vesnicí je na svazích směřujících k Berounce hřiště, které můžete snadno přehlédnout: jako typické golfové hřiště totiž nevypadá. Třímanské hřiště má osmnáct jamek, ale par jenom 60 a délku přes 3 kilometry. Jamky jsou spíše krátké. Zrodilo se již před zhruba deseti lety, jeho budovatelé i majitelé se přitom rozhodli nevstupovat do oficiálních golfových struktur. K hřišti se tedy neváže žádný golfový klub, hřiště také není znormované. To ale neznamená, že by se tu hrát nedalo. Provoz funguje tak, že prostě přijedete, zaplatíte poplatek a hrajete. Nikdo se vás nebude ptát, zda máte či nemáte hendikep. Zdejší jamky jsou velice přírodního typu. Stavebně se tu aktivita projevila prakticky jen na grýnech – ale i ty sledují tvar krajiny, nebyly nijak výrazněji modelovány. Říct, že hřiště je „posekaná louka“, může znít možná až trochu hanlivě, ale faktem je, že žádná větší a každodenní úprava fervejí tu neprobíhala ani neprobíhá. Také odpaliště nejsou výrazněji budovaná, jsou ostatně sdružená pro ženy i muže. Jamky startují od zemědelského stavení, ve kterém je také malá recepce. Sledují okraje zdejších lesů. Jsou skutečně pěkně vedeny po celém místě, hráčům se z mnoha partií naskýtají krásné výhledy na údolí řeky. Je to ale i docela těžká procházka, protože se jde prakticky stále nahoru a dolů. Hřiště má i část zcela oddělenou od většiny jamek, v jakémsi horním údolíčku u silnice, po které k hřišti jedete. Kdo čeká hru jako na běžných hřištích, může být zklamán. Tady se hraje tak, jako se kdysi hrálo: musíte počítat s nerovností i neupraveností terénu, s grýny, které se kloní a nejsou hladké. Tohle je ryzí naturální golf, při kterém nejde ani tak o výsledný počet ran, ale prostě o procházku s golfovými holemi. Krajina je tu skutečně asi silnějším zážitkem než hřiště samotné, které je potřeba vnímat jako excentrické, stojící – i ve shodě se svým umístěním – zcela mimo hlavní proud. Před návštěvou je také dobré informovat se, zda je hřiště v provozu a v jakém je stavu.